Věnováno Vratislavu Karlu Novákovi

Slovo úvodem

„Vratislav K. Novák je umělec, kterého je těžko zařadit. Zdá se, že se nejlépe cítí v nejrůznějších hraničních meziprostorech, v nichž nás oslovuje a znepokojuje. Je umělcem tichého a nenápadného zneklidňování.“ Jan Sekera, 1993

Tvorba Vratislava Karla Nováka je rozprostřena do více směrů. Jeho doménou byly interiérové a exteriérové kovové plastiky, drobné mobily a také osobité autorské šperky. V prvních tvůrčích letech pracoval jako kovář, restaurátor. Od počátku 70. let se profiloval zejména jako sochař, 80. léta ho znovu zavedla i do oblasti autorského šperku a několikrát také zasáhl do oblasti designu.

Rok 1990 byl počátkem jeho dlouholeté vysokoškolské pedagogické dráhy. Všem oblastem tvorby se věnoval takřka souběžně. Z jeho prací je zřejmý obdiv k formě, pohybu, kinetice, mechanice, fyzice a k vzájemným vztahům různých materiálů. Významná pro něj byla rovněž hra se světlem a stínem, zvukem, odrazem, surrealistickou metaforou přeměny tvarů nebo účelů, ale také vtip a nadsázka. Ve svých velkých i malých plastikách a špercích zacházel často až na hranu možností materiálů nebo konstrukčních prvků, ale také na hranu důraznosti znázorňovaného sdělení a jeho působení na diváka.